Základní škola Vsetín, Sychrov 97
stránky pro výuku fyziky


6.ročník
TŘENÍ
str. 65 - 71

tření

Tření = síla, která brzdí pohyb
(!! určeno zejména k domácímu opakování, pracuj s učebnicí !!)

v předchozích kapitolách jsme již sílu jako fyzikální veličinu poznali:

a)jednak to byla tíha = gravitační síla Země (značíme G),
která se projevovala působením tělesa na vodorovnou podložku nebo napínáním závěsu
působila vždy ve směru "do středu Země", tedy svislém
opakuj na str. 59

b)poté jsme poznali sílu a její účinky,( značíme F), tato síla už mohla působit jakýmkoliv směrem
a mohla těleso buď deformovat nebo působit  na jeho pohyb
tuto sílu můžeme vyvinout i my, když kopneme do míče, hodíme kamenem, zmačkáme papír atd...
opakuj na stranách 62-64

Co je to vlastně tření?
z nadpisu už víme, že se jedná o sílu, a to o sílu, která brzdí pohyb...

Dokážeš uvést některé příklady, kdy byl jakoby "samovolně", bez viditelného zásahu zvenku zastaven nějaký pohyb?

míč se kutálí a... a pak se zastaví
lyžař jede ze svahu a na rovině, když se neodráží, zastaví
autíčko jsi poslal od sebe, ale ono se po chvíli zastaví, nepohybuje se do nekonečna...

Co zastavilo tato tělesa?
Ano, správně tušíš, zastavilo je tření - tedy síla, která brzdí pohyb.
více o tom také zde !


Jestliže se pohybuje jedno těleso po druhém, vzniká tření...

treni
jestliže se lyže pohybují po sněhu, vzniká tření
z praxe uvažuj...

a) větší tření mezi lyžemi a sněhem vznikne,  když je sníh hladký nebo když je hrbolatý, hrubý, neuhlazený = "drsný"
(když je neuhlazený)

co bychom z toho mohli vyvodit o tření, co má na tření vliv?
tření je tím vyšší, čím jsou drnější plochy, které se dotýkají...

zkus definici přeformulovat:
tření je tím menší, čím ....

odpověď:
tření je tím menší, čím jsou dotýkající se plochy hladší

Platí tedy, že velikost třecí síly závisí na drsnosti dotýkajících se ploch (učebnice str. 68)

*
představ si, že máš dřevěné těleso, kvádr, který taháš po podložce
c

tvoje síla - tahání je vyznačena jako F
síla Ft je pak tření (třecí síla), které působé proti tvé síle F...
 jak už víme, Ft je tím větší, čím drsnější je podložka, po které taháš těleso

prohlédni si níže uvedené obrázky a popiš, co se na nich děje, vyber obrázek,
kde je dřevěné těleso taháno (či jde o pokus o pohyb) po nejdrsnější podložce:

varianta A
a


varianta B
a


varianta C
a

odpověď
po nejdrsnější podložce se pokouší pohybovat těleso ve variantě B,
ale ve skutečnosti se vůbec nepohybuje, prorože síla F má velikost 5N a protisíla-tření má velikost 7N,
takže těleso se ani nepohne...

další otázky:
1. Vyber z uvedených variant tu, kdy se těleso pohybuje vpřed, ve směru síly F
2.
Vyber z uvedených variant tu, kdy se těleso nepohybuje, protože obě síly F a Ft jsou si rovny
3.
Vyber z uvedených variant tu, kdy se těleso nepohybuje, protože síla Ft je větší, než síla F
Proveď nákresy v měřítku, kdy 1 cm znázorníš jako 1N


*

Když pošleš do dálky autíčko prázdné A a pak plné, naložené těžkým nákladem B,
které z autíček se zastaví dřív?
Pozor!! Nejde o auto smotorem, ale poze o hračku, kterou pošleš do dálky svou vlastní silou...
nakladak

nakladak

zcela jistě, při použité stejné síly, dál dojede auto lehké, bez nákladu... působí na ně menší tření

*
Nebo když pošleš od sebe prázdný nákupní vozík C a vozík plný nedělním nákupem D, který dojede dál?
Odpověz na základě zkušeností z praxe a pak se pokus odůvodnit na základě poznatků z hodiny.

vozík


vozik

zcela jistě, při použití stejné síly v obou případech, dojede dál košík prázdný... působí na něho nižší tření

*
Můžeme z těchto zkušeností dovodit informaci o velikosti tření v souvislosti
s hmotností tělesa, které se pohybuje po nějaké podložce?

Pokus se definovat:

odpověď:
Třecí síla se zvětší s vyšší tíhou (hmotností) tělesa

v rámci laboratorní práce vyzkoumáme, zda existuje závislost mezi zvyšováním tíhy tělesa ( hmotnost . g)
a zvyšováním třecí síly
viz str. 68



Prostuduj text v učebnici na str. 65 - 66 a odpověz si na otázky:

1.Jak může lyžař snížit tření mezi svými lyžemi a sněhem?

2.Jaké síly působí proti pohybu osoby na jízdním kole, pokud tato už nešlape a jede po rovné cestě,
které síly tedy můžeme považovat za tření a mezi kterými částmi těles se vyskytuje?

3.Bude se kámen rychleji pohybovat, když ho hodíš do rybníka nebo když ho shodíš ze skály,
uvažujeme, že by padal do stejné hlouby a šlo by vždy o tentýž kámen?


Odpovědi
1.Jak může lyžař snížit tření mezi svými lyžemi a sněhem?

například:
dobrým namazáním lyží (hladký klouzavý povrch skluznice zmírní tření)
tím, že se bude pohybovat po projeté - hladné stopě

2.Jaké síly působí proti pohybu osoby na jízdním kole, pokud tato už nešlape a jede po rovné cestě,
které síly tedy můžeme považovat za tření a mezi kterými částmi těles se vyskytuje?

například:
tření probíhá mezi :
pneumatikami kol a vozovkou (silnicí)
mezi vzduchem a osobou i kolem

3.Bude se kámen rychleji pohybovat, když ho hodíš do rybníka nebo když ho shodíš ze skály,
uvažujeme, že by padal do stejné hlouby a šlo by vždy o tentýž kámen?

kámen shozený ze skály, letící vzduchem, se bude pohybovat rychleji,
ve vzduchu se vytvoří menší tření, než ve vodě




odpovědi na otázky z ÚLOH str. 71- sova
1. Proti směru pohybu
2.Je přímo úměrná tlakové síle
3.Ano. Například při sunutí kvádru po desce stolu je třecí síla menší než při jeho sunutí po smirkovém papíře, či koberci.
4.Zmenšením tlakové síly nebo změnou jakosti (povrchu- třeba mazáním) dotekových ploch.
5.Proti pohybu působí třecí síla mezi koly a vozovkou.
6.Je třeba dosáhnout tahové tíhy lokomotivy (G), aby kola neprokluzovala.
7.Vlak se dál pohybuje vlivem setrvačnosti a malého tření mezi koly a kolejnicemi.
Při větší rychlosti vlak ujede setrvačsnotí delší trasu.
Na délce vlaku nezáleží (záleží na jeho tíze - hmotnosti x g)
8.Je tím dosaženo malé valivé tření. Kdyby byly drsné, tření by se zvyšovalo, což není žádoucí.




webové stránky s dalšími zajímavými náměty:

smykové tření - pokusy na FyzWebu - zde !
jak vzniká tření a co to vlastně je -
zde !