Základní škola Vsetín, Sychrov 97

---

stránky pro výuku fyziky
9.ročník

---

stavba  Země
učebnice str.  107 a dále...

Země má přibližně tvar koule, geofyzikálně- GEOID  (zploštělá na pólech), který se otáčí kolem své osy
procházející severním a jižním zeměpisným pólem.
Poloměr v ose rotace: 6 356,9 km
Poloměr na rovníku 6 378,4 km (rozdíl 21,5 km)



zdroj obrázku- zde !

naučit se: poloměry Země, rozdíl mezi rovníkovám a osovým poloměrem
vypočítej průměry

* * *

Stavba Země
Země patří k tzv. terestrickým planetám Sluneční soustavy
planetám s kamenným základem
její geologický vývoj je pokročilý, došlo k diferenciaci hmoty
těžší prvky se soustředily k jádru (Fe a Ni)
lehčí směrem k okrajům planety...

tří základní části:
stavba
střed- jádro (pevné a tekuté)
plášť
kůra



zdroj obrázku- zde !

naučit se, zopakovat:  rozměry, tloušťky jednotlivých vrstev, jejich základní složení


stavba země z jiného zdroje




Zemská kůra
zde !
učebnice - přírodopis pro 9.ročník str. 7 - zopakuj!!

rozeznáváme pevninskou a oceánskou zemskou kůru
pevninská kůra mívá tloušťku  30-40 km
je složená shora:
1. - vrstva usazenin
 2. -vrstva žulová, tvořená: SiO₂  * Al₂O₃*  Fe₂O₃ + FeO   * atd...
3. -vrstva čedičová, tvořená -SiO₂  * Al₂O₃   *  Fe₂O₃ + FeO * CaO * MgO * atd...

pod pohořími je kůra silnější, pod údolími tenčí, jak znázorňuje obrázek
kde vystupuje pohoří, tam se zabořuje kůra hlouběji do nitra


oceánská kůra je mladší a mnohem tenčí, do tloušťky 4-15 km
je složená shora:
1. - vrstou usazenin
2. - čedičovou vrstvou

zajímavost - uvádíme vrstvu čedičovou jako bazální, vniřní část zemské kůry
čedič je ale sám o sobe horninou výlevnou, povrchovou... jde tedy ve skutečnosti  o horniny složením podobné čediči
(to si jen geologové pohráli s názvoslovím :-))


zastoupení prvků v kůře

zdroj obrázku zde !


Zemský plášť
(zde! a zde !)
dělíme ho na svrchní a spodní
u toho spodního máme poznatky jen na základě nepřímých měření, nebylo možné nic osobně pozorovat...
(nejhlubší vrty do hloubky 12 261 metrů na poloostrově Kola - zde !)
U svrchního pláště je to podobné, ale přece jen jsou měření průchodu různých vln přesnější...

Předpokládáme, že ve svrchním plášti, se ve hloubce 150-200 m nachází plastická vrstva, tzv. astenosféra,
po které se pohybují litosferické desky
a to díky proudům, které způsobují jejich pohyb o několik cm ročně.

Rozeznáváme několik velkých základních desek:
EuroAsijská, IndoAustralská, Jiho a Severoamerická, Pacifická, Africká atd...


zdroj obrázku zde !

astenosféra:
předpokládaná plastická (tekutá, polotekutá) horní část pláště
po které "kloužou" litosferické desky, pohybují se rychlostí několik cm za rok



Zemské jádro
(zde!)
se tradičně dělí na vnitřní - pevné a vnější - tekuté
Představy o něm jsou jen odvozené a modelované na základě fyzikálních měření.
Domníváme se, že je tvořeno Fe, Ni, Co a S.

* * *

opakování z přírodopisu a zeměpisu:
sféry Země
litosféra = svrchní část pláště nad astenosférou + zemská kůra
hydrosféra - vodní obal Země
biosféra - vše živé, organismy
atmosféra - vzdušný obal Země

stavba atmosféry od povrchu Země: tropo - strato - mezo - termo - exosféra

exosféra - je pátou a poslední stálou vrstvou Země, okrajem atmosféry.  Za horní hranici exosféry se považuje 20 000 až 35 000 kilometrů nad zemským povrchem. V této oblasti se nacházejí převážně volné atomy vodíku a hélia, na které už nepůsobí takovou silou gravitace a to má za následek, že částice mohou uniknout do okolního volného prostoru a vymanit se z gravitačního sevření planety. termosféra - sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou. Výška, ve které s epo oběžných drahách pohybují raketoplány. mezosféra - Sahá od 50 km až do výšky kolem 80/85 km.  Vrstva se nachází příliš vysoko nad oblastmi, kde létají letadla (až 27 km) a příliš nízko pro kosmické družice, tak je její průzkum poměrně složitý a komplikovaný, což má za následek, že lidstvo rozumí jen velmi málo procesům, které zde probíhají. stratosféra - je zvláště důležitou částí atmosféry,  obsahuje ozón, který absorbuje velké množství ultrafialového záření  dopadajícího na Zemi. troposféra - na rovníku je mocná kolem 18 km, v mírných šířkách sahá k 11 km a u pólů dosahuje ještě níže k 9 km výšky.

Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem Země.
Americká NASA stanovuje, že kdokoliv pohybující se ve větší výšce než přibližně 80 km (50 mil) je astronautem.
Všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry je také Karmanova hranice,
která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu.
Od této hranice se místo termínu nadmořská výška již používá termín vzdálenost od vesmírného tělesa.
zdroj

---

doporučené webové stránky
Fyzika Země - zde !
Astronomie - zde !

---