stránky pro výuku fyziky
9.ročník
téma: souhvězdí a orientace na obloze
učebnice str. 134
Pozorovateli ze Země připadají hvězdy jako přilepené zářící body na obrovské duté kopuli,
která se otáčí kolem Země od východu k západu.
To je omyl.
Země se otáčí - nikoliv obloha!
Přesto s touto představou - kopule se zářícími body - pracují i astronomové, zejména,
když chtějí určit souřadnice polohy hvězd.
Základní rovnou je rovina zemského rovníku, která protíná nebeskou sféru ve světovém rovníku,
a roviny poledníků.
Je zajímavé, že světový (nebeský, vesmírný) rovník má sklon vůči ekliptice asi 23,5°
není tedy s ekliptikou* shodný
viz obrázek:
červená osa - pomyslná zemská osa - rotace
tmavá kružnice - ekliptika*
červená kružnice - světový rovník
*ekliptika = průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Slovo je odvozeno od latinského eclipsis - zatmění:
vychází to ze skutečnosti, že v nejtěsnější blízkosti ekliptiky nastávají zatmění Slunce a Měsíce (zdroj)
*nebeský rovník je kružnice, která je v rovině se zemským rovníkem promítnuta na nebeskou klenbu
Přesná měření přenecháme astronomům. My se budeme na obloze orientovat pomocí souhvězdí ,
tak, jak to naši předkové dělali už staletí.
Je třeba ale upozornit na to, že hvězdy se pohybují vesmírem relativně vysokou rychlostí,
z toho plyne, že se souhvězdí pozorovateli ze Země v průběhu času jeví jinak.
Navíc je možné, že se část souhvězdí pohybuje vpravo a část vlevo.
Změny tvaru souhvězdí je ale pro lidi na Zemi zaznamenatelná až v kontextu několika staletí.
Roku 1930 se astronomové dohodli, že kolem tradičních souhvězdí vytvoří hranice a všechny hvězdy,
které jsou uvnitř těchto hranic, budou k tomuto souhvězdí patřit.
Hranice souhvězdí
zdroj obrázku zde !
Obloha je v současné době rozdělena na 87/88 souhvězdí
(údaj dle různýchn katalogů).
Je třeba upozornit na to, že hvězdy v souhvězdí spolu prostorově nijak nesouvisí,
ve většině případů jsou ve velmi odlišných vzdálenostech od Země a z jiné planety bychom je viděli zcela jinak,
vytvářely by úplně jiné obrazce!
Většina siouhvězdí byla pojmenována už v minulých stoletích.
Už roku 150 popsal egyptský astronom Ptolemaios 48 hvězdných uskupení včetně těch dnes dobře známých
jako je Velká medvědice či souhvězdí zvěrokruhu.
* * *
Hvězdná nej
Největším souhvězdím (zabírá na obloze největší plochu) je Vodní had - Hydrus
u nás jej neuvidíme, jde o souhvězdí jižní oblohy
zdroj obrázku zde !
nejmenší souhvězdí od nás také nikdy neuvidíme, je to Jižní kříž - Crux
zdroj obrázku zde !
Zajímavé je, že toto souhvězdí mají na své vlajce například Nový Zéland a Austrálie
vlajka Austrálie - zde !
vlajka Nový Zéland - zde !
toto souhvězdí využívali Portugalští mořeplavci jako pomůcku - ukazovala jim směr na jih,
* * *
Rozeznáváme souhvězdí severní a jižní oblohy.
Na našem území jižní souhvězdí neuvidíme, protože je máme "přikryté" částí Země,
máme je jakoby - "pod nohama"
vidíme pouze severní souhvězdí.
V souvislosti se sklonem zemské osy a otáčením kolem Slunce
ještě musíme rozlišit zimní, a letní souhvězdí (popř. i jarní a podzimní).
*
Nejznámějším souhvězdím na naší polokouli je
Velká medvědice - Ursa Major
jejíž součástí je známý Velký vůz
počet objektů* v tomto souhvězdí je 410, ale pouze
6 hvězd je jasnějších, dobře pozorovatelných
zdroj obrázku zde
celé souhvězdí je nejlépe pozorovatelné v dubnu a největší hvězda se jmenuje Alioth
*objekty v souhvězdích rozumíme jednak hvězdy samotné, ale i pozorovatelé galaxie "na pozadí" v prostoru souhvězdí
*
Dalším známým souhvězdím jsou Honicí psi - Canes Venatici
počet objektů v tomto souhvězdí je 215, ale v podstatě jsou vidět hlavně dvě hvězdy,
ta vězší a jasnější z nich je pak Cor Caroli
zdroj obrázků zde
Dalším zajímavým souhvězdím je Andromeda
nejlépe je viditelná v listopadu
zahrnuje 154 objektů, ale jasnější hvězdy jsou 3, nejjasnější Alpheratz (Alpha)
zdroj obrázků zde !
Sousedním souhvězdím je také Kassiopeia,
také nejlépe pozorovatelná v listopadu, zahrnuje 41 objektů a 4 hvězdy jsou výrazné,
tvoří jakési dvojité W
zdroj obrázků zde
nejjasnější hvězda je Schedar.
Souhvězdí Andromeda a Kassiopeia spolu souvisí také mimo hvězdnou oblohu.
Jedná se o pojmenování z řecké mytologie.
další souhvězdí v katalogu zde !
Slunce se promítá během roku postupně do 13 souhvězdí:
Berana - Býka - Blíženců - Raka - Lva - Panny - Vah - Štíra - Hadonoše - Střelce - Kozoroha - Vodnáře -Ryb
Pomylsná roční čára Slunce mezi hvědami - ekliptika - je odrazem ročního oběhu Země kolem Slunce
* * *
Pozorování na noční obloze a orientace v terénu podle hvězd
doporučený web - Matematicko-fyzikální web - zde !
Pro pozorování , byť i jen amatérském, je dobré si zavést deník.
Doporučuje nelinkovaný zápisník v tvrdých deskách (podložka) a měkkou tužku.
V případě, že budeme do deníku dopisovat údaje později, píseme je např, průpiskou,
aby se dalo odlišit, co jsme zapsali v noci pod oblohou a co dodatečně.
Pozorování se doporučuje začít u nejjasnějších hvězd noční oblohy
zdroj obrázku zde
ideálním východím bodem je najít souhvězdí Velké medvědice, respektive Velkého vozu
když prodloužíme spojnici dvou hvězd tvořících stranu vozu dál od oje, najdeme jasnou Polárku (Severku).
Není to nejjasnější hvězda noční oblohy, ale vždy směřuje na sever!!,
respektive se nachází v místě severního světového pólu, takže směrem k ní je to vždy "na sever".
Polárka leží téměř v ose otáčení Země, trakže jakoby "stojí" a ostatní hvězdy se otáčí kolem ní.
Po celý rok můžeme pozorovat Velkou medvědici, Malou medvědici a Kasiopeiu (Kasiopeju)
zdroj obrázku zde
Prostřední hvězda v oji Velkého vozu je Mizar (s tečkou!!)
Jde o dvojhvězdu, která slouží k testování ostrosti zraku.
Kdo vidí dvě hvězdy, má zrak dokonalý!
* * *
K zapamatování:
Severní světový pól je určen průsečíkem zemské osy s nebeskou sférou.
V současnosti se velmi blízko severního světového pólu nachází hvězda Polárka (Severka).
Tato hvězda zachovává během celé noci na obloze stále stejnou polohu.
Orientaci na noční obloze provádíme podle souhvězdí.
Obrazce vytvářené hvězdami jsou zakresleny v mapě souhvězdí.
Otáčivá mapa oblohy umožňuje nastavení mapy příslušnému časování-
tzn. poloha hvězd a souhvězdí se před pozorovatelem v průběhu noci mění.
zdroj
*
Hvězdná mapa severní oblohy
zdroj
Více zajímavých informací na stránkách České astronomické společnosti - sekci pro mládež - zde!
zdroje obrázků - viz. u každého z nich informace
zdroje informací: Učebnice: Fyzika pro 9.ročník ZŠ, SPN, a.s., autoři: Jáchim Fr., Tesař, J.
šev., 2012