stránky pro výuku fyziky
9.ročník
Vesmírné mise s posádkou
str. 145
...odvěkou touhou člověka bylo podívat se do vesmíru
ale samozřejmě to nebylo tak jednoduché, nejprve se vydávali "kosmonauté" na vesmírné mise ve svých snech...
Výlet pana Broučka do Měsíce od Svatopluka Čecha
nebo výpravy Julese Verna... to byly fantazie.
Pak lidé sestrojili sondy, které vypouštěli s různými úkoly do vesmíru, ale zatím bez živé posádky,
vydávají se na vesmírnou cestu kolem r. 1959 (Sputnik, Věněra, Mariner )
Prvním živým tvorem na oběžné dráze kolem Země byl pes Lajka
zdroj
letěl/a ve Sputniku 2
zdroje obou obrázků a informací - zde !
návrat psa nebyl plánován, protože nebyly známy technologie, jak vrátit raketu zpět na zem,
Cílem bylo prozkoumat, jak dlouho bude ve vesmíru žít.
Lajka přežil/a asi jen 5-7 hodin, zemřel/a na stres a přehřátí
To se stalo r. 1957, tím se naplnila část Sovětského kosmického programu.
Byly tu už ale i pokusy Američanů, dne 11. června 1948 umístili opičku rhesus jménem Albert
do kabiny v raketě V-2, ta ale nedosáhla výšky kosmu, opička zahynula ve výši asi 63 km,
následoval pokus s opičákem Albert II, který dolétl do výše 143 km, tedy byl za hranicí vesmíru (100 km).
Albert II se zabil při dopadu rakety za Zem. (zdroj)
* * *
První člověk ve vesmíru:
Jurij Alexejevič Gagarin
zdroj obrázku zde
Ke svému kosmickému letu odstartoval 12.4.1961
v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur.
Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál. (zdroj)
Sovětský svaz (dnes Rusko) tehdy soupěřil s USA o prveství při vesmírném výzkumu.
Vyskytují se domněnky, že Rusové příliš nedbali na bezpečnost a více riskovali, proto byli první.
V každém případě šlo o obrovské hrdinstvía odvahu, vydat se za hranici Země
bez jistoty, že se v pořádku vrátí...
Uvědomme si, že od vyslání první sondy, jejíž let byl jakž - takž řízen, uběhly jen 2 roky
a Rusové měli prvního člověka ve vesmíru.
první žena ve vesmíru byla také Sovětka (Ruska), šlo o Valentinu Těreškovovou
vzlétla už 16.6.1963
pozdější foto-zdroj obrázku zde
její mise nesla název Vostok 6 , trvala 70 hodin a 48x obletěla Zemi.
Program Vostok
byl sovětský (ruský)vesmírný program letů jednomístných kosmických lodí
Vostok po oběžné dráze Země. Byl
zaměřen na ověřování letových zařízení, prověřování spojení, na
lékařský výzkum při postupném prodlužovaní kosmického letu v stavu
beztíže. Všech 6 lodí typu Vostok startovalo z kosmodromu Bajkonur. Program byl vytvořen pro lety
jednoho kosmonauta. Byl proveden i skupinový let lodí Vostok 3 a
Vostok 4, a poté Vostok 5 s lodí Vostok 6.
Základní konstrukce lodi Vostok byla prakticky shodná se sovětskými
špionážními satelity Zenit 2, jejichž vývoj probíhal souběžně. (zdroj)
* * *
První volný výstup do vesmíru - mimo kosmickou loď
zde drží opět prvenství Rusové (Sověti).
Jako první vystoupil do volného vesmíru 18.3.1965 Alexej Leonov.
Už při druhém obletu Země se Leonov s pomocí Běljajeva (velitel lodi)
vystrojil pro výstup z lodě a přes přechodovou komoru vystoupil přivázán na 5 metrů dlouhém laně
vně lodě a plul volně prostorem. Vydržel tam 12 minut a pak se s jistými potížemi vrátil do lodi.
zdroj obrázku zde !
* * *
Poprvé kolem Měsíce
První posádka, která se vydala pryč z oběžné dráhy Země a obletěla Měsíc,
naši přirozenou družici, byli Američané v posádce Apollo 8, r. 1968
šlo o 34. loď s lidskou posádkou vypravenou ze Země.
Jako první viděli ovrácenou stranu měsíce velitel lodi Frank Borman,
a piloti Jim Lovell a William Anders
Na oběžné dráze kolem Měsíce strávili něco před 20 hodin a úspěšně se vrátili na Zem.
Program Apollo probíhal pod Americkou vlajkou v letech 1961-72
Šlo o pilotované kosmické lety s cílem přistát na Měsíci a bezpečně se vrátit na Zem.
zde je možno prohlédnout mapování Měsíce různými programy a sondami - zde
* * *
Člověk poprvé na Měsíci
Nejznámější je let Apolla 11, kdy člověk poprvé stanul na povrchu Měsíce,
stalo se- 20. července. Na povrch Měsíce vystoupil Neil Armstrong a Buzz Aldrin.
zdroj
Kosmická loď typu Apollo
zdroj
Program Apollo byl úspěšný, ještě 5x pak přistáli kosmonauté na Měsíci a plnili různé mise.
Na povrch Měsíce se ale bohužel dostal jen jeden vědec, vše ostatní byli školení kosmonauté (letci).
geolog H. Schmitt na Měsíci - zde !
Jediným tělesem ve vesmíru kromě Země, na kterém stanula lidská noha je Měsíc.
Připravuje se výprava k Marsu, ale zatím je to jen práce vědců. Nejsou peníze :-))
* * *
Clověk ale nazahálí, v obrovském vesmírném prostoru si staví pozorovací a výzkumná stanoviště
- vesmírné stanice -
Saljut
šlo o sérii sovětských (ruskýchú) kosmických laboratoří (Saljut 1-7)
který byly byveseny na oběžnou dráhu kome Země, první r. 1971 strávil na oběžžné dráze 175 dní,
první posádce se ke stanici nepodařilo přiblížita druhá posádka pobyla na stanici asi 24 dnů,
bohužel zemřela při návratu při předčasném otevření poklopu
více zde !
první zcela úspěšná vesmírná stanice:
1973 - Skylab, USA
říká se jí též - vesmírná laboratoř
zdroj
Jako základ stanice byl využit upravený modul kosmické lodi.
Hmotnost stanice byla 86 725 kg, průměr až 6,7 metru, délka i s připojenou dopravní lodí 36,1 metru.
Byla tedy několikanásobně větší, než předchozí sovětské stanice Saljut.
V spodním patře byla vědecká laboratoř a dvě obytné místnosti, z toho ložnice byla členěna na tři kóje.
Dále zde byla toaleta. V horním patře byly skladovací prostory.
Zásobování energií obstarávaly sluneční panely.
Program MIR
zdroj
MIR- vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země
Původně Sovetský program, do kterého se po skončení studené války zapojili i Američané.
Mir byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby kosmonautů.
Běžně v něm žili tři lidé, ale byl schopen pojmout až šest osob.
Až na tři krátká období byl Mir nepřetržitě obydlen od r. 1986 do října 1999 (zdroj)
Seznam posádek stanice MIR - zde !
* * *
Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station - ISS)
je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice
zdroj
Jedná se o společný projekt pěti kosmických agentur:
NASA USA
Ruská kosmická agentura Rusko
Japonská kosmická agentura Japonsko
Kanadská kosmická agentura Kanada
Evropská kosmická agentura -součástí je i Česká republika
více o této stanici zde !
* * *
RAKETOPLÁNY
V současné době se pilotované lety do vesmíru neuskutečňují.
Raketoplány typu Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis i Endeavour již dosloužily a vědci pracují na novějších,
ještě bezpečnějších způsobech dopravy do vesmíru.
Raketoplán typu Challenger
raketoplán Chalenger byl v provozu 1983-1986
počet uskutečněných misí 10
počet přepravených astronautů 60
čas ve vesmíru 62 dnů
zdroj
Raketoplán typu Columbia
raketoplán Columbia byl v provozu 1981-2003
počet uskutečněných misí 28
počet přepravených astronautů 160
čas ve vesmíru 300 dnů
zdroj
Raketoplán Discovery
raketoplán Discovery byl v provozu 1984-2011
počet uskutečněných misí 39
počet přepravených astronautů 252
čas ve vesmíru 300 dnů
zdroj
Raketoplán Atlantis
raketoplán Atlantis byl v provozu 1985-2011
počet uskutečněných misí 33
počet přepravených astronautů 191
čas ve vesmíru 306 dnů
zdroj
Atlantis a jeho mise - zde !
Raketoplán Endeavour
raketoplán Endeavour byl v provozu 1992-2011
počet uskutečněných misí 25
počet přepravených astronautů 148
čas ve vesmíru 296 dnů
Endeavour na oběžné dráze, zdroj
* * *
Neštěstí při cestách do vesmíru
Zkáza raketoplánu Challenger
28.1.1986
několik sekund po startu, všech sedm astronautů zahynulo
zdroj a víde informací zde !
*
Havárie raketoplánu Columbia při návratu z úspěšné mise
1.2.2003
celá posádka zahynula
zdroj
více o havárii zde !
Plány misí s posádkou do budoucna...?
Cesty na Mars!
To asi čeká na vás, milí žáci ....
Program letů raketoplánů USA byl r. 2011 ukončen.
Rusové mají momentálně k dispozici 3 nosné rakety Sojuz - ty létají na kosmickou stanici ISS.
Očekává se, že do výzkumu vesmíru se zapojí soukromé firmy.
učebnice: Fyzika pro 9.ročník ZŠ, vydavatelství SPN, a.s., autoři: Fr. Jáchim a J. Tesař
Časopis 21.století EXTRA, revue objevů, vědy, techniky a lidí, jaro 2012
ostatní zdroje přímo v textu
šev. 2012